Já vlastně ani nevím, proč to sem dávám. Možná proto, že když píšu, občas to jsou věci tak moc osobní, že bych se neodvážila dát je pod svým nickem na psací blog. Ale zároveň pro ty nejosobnější věci potřebuju největší zpětnou vazbu, společně s objetím a slibem, že všechno bude v pořádku.
Uhhh. Zase moc melu, a zbytečně. Každopádně, rozhodla jsem se, že tu publikuju pár svých povídek, rádobypovídek, pocitovek a takových věcí, se kterými si nevěřím natolik, abych si je "podepsala". Případně proto, že to jsou kousky mě, přesně jako tenhle blog. Nemusíte to číst a už vůbec nemusíte reagovat - ale kdyby to někdo udělal a napsal mi upřímnou reakci, třeba jak to na něj působí, dost by mě to potěšilo.
Doufám, že si teď všichni nebudete myslet, že jsem psychopat. Tohle je pocitovka, která se datuje někdy do července, kolem druhé ráno...
